Tužka dřevěná Smetana

Ti, kdo rádi používají obyčejné ořezávací tužky, se neobejdou také bez ořezávátka. A pravítko je také potřeba. Když navíc používáte celý set s jednotným designem, a ještě tužkou kreslíte noty do notové osnovy, je to naprostá dokonalost.

Vybavte své notové a školní sešity, poznámkové bloky stylovým psacím setem z přírodního dřeva. Psacích potřeb není nikdy dost.

Hudební strouhací tužka je vyrobena ze dřeva. Na tužce nahoře je na 1,5 cm malém krychlovém úchytu připevněn dřevěný oboustranný portrét českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany.

Tužka s hudebním designem měří 0,8 × 21,0 × 0,8 cm. Portrét nahoře má rozměr 3,0 × 2,8 m s tloušťkou 0,5 cm.

Abychom oprášili kdysi nabyté vědomosti, připomeňme si zde to podstatné z historie této skladby. Má vlast je cyklus šesti symfonických básní inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivými částmi skladby Má vlast jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník. Dílo vzniklo v období 1874-1879, kdy již byl Bedřich Smetana zcela hluchý. První část symfonické básně Vyšehrad začal skládat již částečně hluchý, dokončoval ji však již plně neslyšící. Ztráta sluchu se ale nijak nepodepsala na jeho práci. Ve stejném roce ještě dokončil i druhou část Vltava. Další dvě básně Šárka a Z českých luhů a hájů napsal následující rok. Poté na několik let v komponování básní s českou tématikou upustil a vrátil se k tomu az v roce 1878 a 1879, kdy vznikly poslední dvě skladby Tábor a Blaník. První souborné provedení celého cyklu se konalo 5.11.1882 v Praze na Žofíně. Dílo vzniklo v době dozvuků českého národního obrození. Má vlast byla první nahrávkou České filharmonie na gramofonovou desku. Každoročně se hraje 12.5. v den výročí úmrtí Smetany jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby Pražské jaro a 28.10. v den české státnosti.