Podtácek dřevěný bílý Smetana Má vlast

Nechcete mít pořád na stole otištěná kolečka od hrnků, sklenic, lahví či plechovek? Je skutečně otravné stále utírat popatlanouu desku stolu, kde je skoro nemožné se zbavit všech čmouh a fleků. Díky podtáckům minimalizujete tuto nepříjemnou činnost. A navíc s nimi uděláte spoustu hudební parády na vašem stole.

Hudební podtácek je vyroben ze 7 mm silného masivního dřeva. Má čtvercový tvar se zaoblenými rohy. Na přední straně je natištěno 10 řádků partitury s notami vrcholného díla českého skladatele Bedřicha Smetany Má vlast. Zadní strana dřevěného podtácku s hudebním designem je přírodní světle hnědá bez potisku. Podtácek meří 9,5 × 9,5 × 0,7 cm.

Abychom oprášili kdysi nabyté vědomosti, připomeňme si zde to podstatné z historie této skladby. Má vlast je cyklus šesti symfonických básní inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivými částmi skladby Má vlast jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník. Dílo vzniklo v období 1874-1879, kdy již byl Bedřich Smetana zcela hluchý. První část symfonické básně Vyšehrad začal skládat již částečně hluchý, dokončoval ji však již plně neslyšící. Ztráta sluchu se ale nijak nepodepsala na jeho práci. Ve stejném roce ještě dokončil i druhou část Vltava. Další dvě básně Šárka a Z českých luhů a hájů napsal následující rok. Poté na několik let v komponování básní s českou tématikou upustil a vrátil se k tomu az v roce 1878 a 1879, kdy vznikly poslední dvě skladby Tábor a Blaník. První souborné provedení celého cyklu se konalo 5.11.1882 v Praze na Žofíně. Dílo vzniklo v době dozvuků českého národního obrození. Má vlast byla první nahrávkou České filharmonie na gramofonovou desku. Každoročně se hraje 12.5. v den výročí úmrtí Smetany jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby Pražské jaro a 28.10. v den české státnosti.