Ořezávátko dřevěné bílé Smetana partitura a noty černé

Ti, kdo rádi používají obyčejné ořezávací tužky, se neobejdou bez ořezávátka. Když navíc používáte neotřelý set s jednotným designem, a ještě třeba tužkou kreslíte noty do notové osnovy, je to naprostá dokonalost.

Vybavte své notové a školní sešity, poznámkové bloky stylovým přírodním dřevěným ořezávátkem v tradiční decentní bíločerné kombinaci. Psacích potřeb není nikdy dost.

Hudební ořezávátko - strouhátko je vyrobeno ze dřeva. Horní strana strouhátka je potištěna 8 řádky černé partitury s notami v designu partitury českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Ve spodní části ořezávátka je upevněno kovové strouhátko pro ořezávání tužek s běžným průměrem.

Strouhátko s hudebním designem měří 3,7 × 3,2 × 1,3 cm.

Abychom oprášili kdysi nabyté vědomosti, připomeňme si zde to podstatné z historie této skladby. Má vlast je cyklus šesti symfonických básní inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivými částmi skladby Má vlast jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník. Dílo vzniklo v období 1874-1879, kdy již byl Bedřich Smetana zcela hluchý. První část symfonické básně Vyšehrad začal skládat již částečně hluchý, dokončoval ji však již plně neslyšící. Ztráta sluchu se ale nijak nepodepsala na jeho práci. Ve stejném roce ještě dokončil i druhou část Vltava. Další dvě básně Šárka a Z českých luhů a hájů napsal následující rok. Poté na několik let v komponování básní s českou tématikou upustil a vrátil se k tomu az v roce 1878 a 1879, kdy vznikly poslední dvě skladby Tábor a Blaník. První souborné provedení celého cyklu se konalo 5.11.1882 v Praze na Žofíně. Dílo vzniklo v době dozvuků českého národního obrození. Má vlast byla první nahrávkou České filharmonie na gramofonovou desku. Každoročně se hraje 12.5. v den výročí úmrtí Smetany jako první zahajovací dílo na festivalu klasické hudby Pražské jaro a 28.10. v den české státnosti.